O městysi

Vážení přátelé,

vítáme Vás na nových internetových stránkách našeho městyse. Měly by Vám poskytnout veškeré potřebné informace, důležité kontakty a navíc zde naleznete množství dalších informací o historii i současnosti městyse. Přejeme Vám příjemně prožité chvíle na našich internetových stránkách a především Vás rádi uvítáme přímo v našem městysi.

Statistické údaje  
Nadmořská výška 358 m. n. m.
Rozloha 746 ha
Počet domů 623
Počet obyvatel 2 448
Z toho v produktivním věku 1 456
Mužů: 661
Žen: 643
Průměrný věk 41

 

Historie obce

13. až 15. století

Název našeho městyse Poříčí je odvozen ze slov "podél řeky", či "v poříčí" Metuje. Z různých historických pramenů se dovídáme, že zdejší krajina byla souvisle osídlena na přelomu 13. a 14. století za kolonizační činnosti pana Hrona z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241 - 1289). K roku 1415 se při popisu náchodského panství mimo jiné též připomíná osada Poříčko. Náchodský historik J. Hraše tvrdí, že kolem roku 1450 vedla přes Velké Poříčí obchodní cesta zvaná Trhovka, směřující ze Stárkova do sousedního Polska, dříve Kladska. První písemná zmínka o Velkém Poříčí, kterou lze bezpečně doložit, však pochází z roku 1496, kdy byl pořízen zápis do nejstarší knihy kšaftů města Náchoda.

 

16. až 18. století

Koncem 16. století měla osada Velké Poříčí celkem 18 rolnických usedlostí, 5 gruntovních zahrad a 1 chalupu. Jako poddanská obec patřila majitelům náchodského panství, ve věcech právních náležela pod purkrechtní soud městečka Hronova. Za Marie Terezie při prvním sčítání lidu a číslování domů v r. 1770 bylo ve Velkém Poříčí 65 domovních čísel. V polovině 18. století zde stával jeden panský mlýn a hospodařilo zde asi 47 majitelů rolnických usedlostí, kteří obdělávali 859 strychů (1 strych je 28 arů) a 3 věrtele (1 věrtel je 7 arů), dále sklízeli 116 vozů sena. Povinně museli chodit na robotu a ze svých pozemků odvádět robotní dávky v naturáliích nebo v penězích.

 

1800 až 1945

Počátkem 19. století bylo Velké Poříčí již dlouhá ves, která měla 142 domů, 822 obyvatel a vlastní školu. Prvním starostou obce (1848 – 1849) se stal Josef Pich. Z přelomu 18. a 19. století pochází také pečetní vyobrazení obecního znaku - beránek s praporcem. Revoluční události let 1848 - 1849 a následné správní změny znamenaly, že dosud poddanská obec se přeměnila na samostatnou a samosprávnou jednotku - obec. Spravovaly ji volené orgány - zastupitelstvo a rada v čele se starostou. 

 

Železnice a tkalcovny

Další rozmach obce ovlivnil koncem 19. století rychlý rozvoj textilního průmyslu, navazující na tradici ručního tkalcovství. Rozvoji napomáhalo postavení okresní silnice Náchod - Hronov v roce 1868 a otevření železniční tratě Choceň - Broumov v roce 1875. V obci vyrostly 3 velké tkalcovny, firma Frölhlich a Pentlarz - založena roku 1891, firma Arnold Kraus - založena roku 1895, firma Ed. Pick - založena roku 1903, a postupně přibývaly další: firma F. Šrám - založena roku 1927, dvě parostrojní cihelny a to pod „Dělákem“ (dnes nová zástavba rodinných domů u Náměstí) „Cihelna J. Martince“ a za kostelem „Cihelna bratří Židů“.

 

Znak na pečetidle

V Eichlerově sbírce v Národním muzeu v Praze je uložen otisk velkopoříčského pečetidla. Je oválný o rozměrech 22 krát 24 milimetrů. Pečetnímu obrazu dominuje beránek s praporcem. V opise je uvedeno panství náchodské - Obetz Welike Porzicz. Velké Poříčí si opatřilo pečetidlo pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století.

Dynamický rozvoj průmyslu na přelomu 19. a 20. století se odrazil v postupném rozvoji celé obce. Rostl počet živností a společenstev. V roce 1909 byly založeny konzumy Jednota a Svépomoc. Počet obyvatel rychle rostl a trvale překročil dva tisíce, v roce 1910 dosáhl počtu 2 880. Za připomínku stojí, že v roce 1900 byla otevřena kampelička Spořitelního a záložního spolku a 1. října 1903 otevřen poštovní úřad.

 

Základní škola

Růst počtu obyvatel zvyšoval nároky i na zdejší školu. Původní dřevěná stavba z roku 1791 byla v letech 1877 - 1878 přestavěna na zděnou jednopatrovou budovu se třemi třídami a byty pro učitele. V roce 1884 byla rozšířena o 4. třídu a později v roce 1908 byla už osmi-třídní. Pro nedostatek místa musely být tři třídy v soukromých domech. Proto bylo v roce 1910 rozhodnuto na obecním úřadě o stavbě nové školní budovy. Z tzv. offertního řízení byl vybrán návrh architekta Richarda Klenky z Vlastimilu, profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Stavba byla zadána staviteli Jindřichu Laboutkovi z Hradce Králové. V květnu 1912 se začalo stavět a nová škola byla slavnostně otevřena 28. září 1913 a úředně zkolaudována 9. 10. 1913. Celkový náklad stavby činil 201.137,40 K. Pro školní rok 1913 - 1914 bylo zapsáno 453 dětí do osmi tříd obecné a měšťanské školy.

 

Kostel a fara

Výstavba kostela Navštívení Panny Marie byla od prvopočátku středem pozornosti věřících. Byly konány dobrovolné sbírky peněz i materiálu, mnozí poskytovali zdarma své povozy nebo zdarma pracovali. Pozemek darovala obec, stavební plány zhotovil stavitel J. Ekert a vlastní práce byla rozdělena firmám Ekert, Kubeček a Labouťka. Stavělo se od roku 1906 do roku 1910, kdy bylo dokončeno vnitřní zařízení. Kostel byl vysvěcen 8. září 1910 s povolením konsistoře v Hradci Králové, děkanem Peckou z Náchoda. Byl vybaven ke konání celoročních bohoslužeb.

V roce 1927 byla z iniciativy Kostelní jednoty vystavěna pro kněze pod kostelem fara.

Místní hřbitov byl vystavěn v letech 1899 až 1902 na obecním pozemku od bývalé Térovy živnosti č. 102. Uprostřed byl postaven kříž. První dva pohřby byly 29. 3. 1900, ač hřbitov ještě nebyl vysvěcen.

 

Z vesnice městys

Všestranný rozvoj obce pokračoval a zcela přirozeně vedl představitele obce k tomu, že dne 17. prosince 1908 podali na valné hromadě okresního zastupitelstva žádost, aby obec byla povýšena na městys.

Jeho cís. a král. Apoštolské Veličenstvo náš nejmilostivější císař a král František Josef I. ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. června 1914 nejmilostivěji povýšiti obec Velké Poříčí za městýs. O tom v základě výnosu c.k. ministerstva vnitra ze dne 19. června 1914 č. 15723 obecní zastupitelstvo vyrozuměno s tím upozorněním, že témuž zůstává volno za účelem osvědčení tohoto Nejvyššího aktu milosti zakročiti o vyhotovení Nejvyššího diplomu o povýšení obce Velkého Poříčí za městýs.
(Int.c.k.okres.hejtmanství v Náchodě 20. července 1914 č.j. 20561)

V předvečer první světové války byla žádost kladně vyřízena, a to dne 14. června 1914. Tuto významnou událost smutně poznamenaly válečné události. Jména devadesáti padlých občanů připomíná žulový pomník pod kostelem, odhalený 29. července 1934.

 

Elektrifikace

Přesto byla ještě v letech 1910 - 1917 provedena elektrifikace. Po válce vývoj pokračoval. K 1. 7. 1921 byla zřízena četnická stanice s dohlédacím obvodem pro Malé Poříčí, Malou Čermnou, Pavlišov, Slavíkov, Dolní Rybníky a Horní Radechovou. Dnešní náměstí obdélníkového tvaru bylo založeno v roce 1923 a mělo rozlohu 43 arů. V letech 1922 - 24 byly postaveny družstevní domky za tratí a na náměstí obecní patrové domy čp. 40 a 45. Betonový most přes Metuji byl postaven v roce 1926.

 

Návštěva T. G. Masaryka

Významnou událostí a poctou pro obec byla osobní návštěva prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka dne 12. 7. 1926. Přivítán byl na náměstí před školou nadšenými občany, dětmi a mládeží. Přivítáním byl mile překvapen, celý v bílém a zamyšlený. I mlčky však uměl vyjádřit uznání a povzbuzení: „Tož jen tak dál. Buďte trpěliví a neztrácejte odvahu.“ Vybavenost obce se dále zvyšovala.

 

Kino

Místní kino, otevřené v roce 1926, bylo po ozvučení přemístěno v roce 1928 do Obecního domu. Obecní vodovod byl zřízen v letech 1932 - 1933.

Soukromá lékařská ordinace byla otevřena v roce 1936.

Další vývoj přerušily opět válečné události v letech 1938 - 1945. Vývoj obce, která právem nese název Velké Poříčí, byl výsledkem cílevědomého úsilí a nesporných osobních schopností našich předků v tehdejších orgánech obce. Připomeňme si starosty, kteří stáli v určitém časovém období v čele zastupitelstva a rady:

Josef Pich  1850 - 1860
Antonín Langr 1861 - 1864
Josef Vít 1864 - 1867
Josef Špreňar 1867 - 1870
Vincenc Čejchan 1871 - 1876
Josef Šimek 1877 - 1880
Alois Dinter 1880 - 1887
Ignác Kleprlík 1887 - 1889
Antonín Hejzlar 1889 - 1905
Jan Martinec 1905 - 1919
Josef Pražák 1919 - 1930
Josef Nyklíček 1930 - 1931
Josef Pražák 1931 - 1940
Josef Lipský 1940 - 1941
Bedřich Němeček 1941 - 1945

 

V květnu 1945 se ujal moci místní národní výbor. Prvním poválečným předsedou byl František Ruider 1945 - 1946, druhým Mikuláš Doležal 1946, Jindřich Pohl v letech 1946 - 1948 a posledním v letech 1948 - 1949 František Ruider. Byl mír, bylo po válce, ale naše vlast a s ní i naše obec opět strádaly a trpěly v další totalitě. Tentokrát však na dlouhých čtyřicet let. Naši obyvatelé často přicházeli o majetek a svobodu, obec o samostatnost.

Slibný vývoj obce přerušily politické a následně válečné události let 1938 – 1945. Pro naši zemi a právě tak pro naši obec a její občany znamenaly další fyzické a psychické utrpení i ztrátu domova a nejbližších. K prvním obětem patřil strážník Jaroslav Müller v roce 1939, z perzekuovaných vzpomeňme alespoň ředitele školy Václava Dusíka, který byl zatčen v roce 1941. V květnových dnech roku 1945 padl pan Josef Rezek.

 

1946 – 1990

Na ustavující plenární schůzi MNV 9. března 1949 byla naše obec násilně sloučena s Hronovem s platností od 23. září 1949. Občané však o svobodu nepřestali nikdy usilovat, zejména v roce 1968  

Potřebného klidu a pohody jsme pro všechny občany nedosáhli ani po druhé světové válce. Svět byl rozdělen a právě tak lidé různých názorů. Naše obec především těžce nesla celých 40 let následky úsporného administrativního spojení s Hronovem. Patrioti obce se s tím nikdy nesmířili a o samostatnost obce usilovali jak v roce 1968, tak v listopadových událostech roku 1989. Východiskem k dalšímu perspektivnímu rozvoji obce se staly svobodné volby do zastupitelstva 24. listopadu roku 1990.

 

1991 - nyní

 

1.ledna 1991 Velké Poříčí znovu získalo svou samostatnost.

Výsledky samostatné a samosprávní činnosti obce nejlépe charakterizují nové dominanty: hasičská zbrojnice, bytový dům s obchody a sídlem obecního úřadu, nová budova školní jídelny a tělocvičny, rekonstruovaný dům s pečovatelskou službou nebo víceúčelové hřiště s umělým povrchem za školou. V posledních letech se podařilo zrekonstruovat Obecní dům na náměstí, kde je nyní umístěn úřad městyse, moderní knihovna, víceúčelový kulturní sál a také spolkové místnosti. Tato nová dominanta náměstí tedy opět může sloužit ke vší spokojenosti obyvatelům i hostům Velkého Poříčí.

Kromě toho jsou po celé obci nové komunikace, chodníky a odpočinková místa. Vybudována byla kanalizace a plynofikace celé obec. Rozrostla se síť obchodů a služeb, občané mají v místních průmyslových závodech možnost zaměstnání.

Po 130 letech, kdy byla v našem kraji vybudována železnice, v roce 2005 poprvé zastavil vlak na nové železniční zastávce ve Velkém Poříčí.

V katastru městyse je významný přírodní svědek historie – Památný strom lípa úzkolistá s obvodem kmene 5 m a výškou přes 20 m.

Velký význam pro naši obec má i budování cyklostezek. V roce 2005 za přispění dotací z EU mohla obec ve svém katastru vybudovat kvalitní cyklostezku, která navazuje na trasu z Náchoda. Tím je Velké Poříčí cyklisticky propojeno s okresním městem. Asfaltovou komunikaci denně využívají stovky cyklistů.

V roce 2006 byl obci Velké Poříčí navrácen status městys získaný již v roce 1914.

V posledních letech je zaměřena pozornost na opravy budovy Základní školy, jež je kulturní památkou. v roce 2013 oslavila 100 let. Zatím se podařilo vybudovat v nevzhledném suterénu tolik potřebné šatny pro žáky školy, je kompletně rekonstruována střecha včetně věžičky a hodinového stroje. Postupně jsou vyměňována okna. To vše za přísného dohledu památkářů.

V roce 2008 bylo za základní školou vybudováno nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které slouží jak všem školám v obci, tak široké sportovní veřejnosti.

Na pomoc obci i společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu je zaměřena činnost místních organizací a institucí. V popředí těchto snah je škola. Významná její spolupráce s paní B. G. Jensen z Norska v akci Stonožka.

 

Spolky

K aktivním organizacím v obci patří Tělovýchovná jednota v čele s fotbalovým oddílem. Oddíl se zaměřuje ve své činnosti především na mládež.

Organizace Červeného kříže vedle své odborné činnosti dosahuje dobrých výsledků v charitativních sbírkách a při organizování prodejních výstav výrobků místních řemeslníků a umělců. Umělecké výtvory paní Vyčichlové z hronovického těsta se vystavují skutečně v mnoha zemích.

Aktivní v obci je i Aeroklub. Na svém letišti, které má statut veřejného vnitrostátního letiště, nabízejí pro zájemce vyhlídkové lety a starají se o svou mládež. Každoročně pořádají závody historických kluzáků Orlíkovské přeháňky.

Přínosem pro římskokatolickou farnost i pro obec je činnost farníků. Pečují o své objekty a jejich okolí a pořádají i akce přístupné široké divácké veřejnosti: živý betlém, farní dny, udržují tradici Tří králů.

S odstupem dvaceti let se potvrzuje, že oddělení od města Hronova bylo nejvýznamnější událostí po roce 1989. Bez politických emocí, ale rozhodně a cílevědomě nastoupila obec po volbách k samostatné a samosprávní činnosti. K rozvinutí iniciativy orgánů obce i občanů patriotů, kteří se dle svých možností podílejí na zvelebování obce.